Bůh stvořil člověka, aby člověk stvořil internet.

Vítězství nad stresem

31. července 2014 v 18:50 | heavy_head |  Singel Rowsen
A jako vždy poslední den v měsíci přichází čerstvá novinka vyhrabaná z mého archivu. Je jen dvacet let stará. Není ani vtipná, ale ani dlouhá. Těch logických, časových a přírodních anomálií vyskytujících se v textu si nevšímejte. Ty k Singel Rowsnu prostě neodlučitelně patří.





Ráno jsem v tramvaji potkal Slima Hopera. Byl bledý jako stěna, měl oblek a jel na zkoušku. Zkoušel jsem ho trochu povzbudit.
"Slyšel jsem, že u Newcastla udělali třetí opravák jen největší božani."
Hoper něco zavrčel a dál tupě hleděl do taháků, co měl poschovávané po kapsách saka.
"Na kolik to máš?" řekl jsem.
"Na devět," odsekl nervozně Hoper. Bylo teprve půl sedmé.
"Vždyť máš ještě čas," upozornil jsem ho.
"Ve škole budu ještě bušit," zahučel Hoper a vzápětí upadl do hlubokého spánku, jak by řekl Chandler, neboť se vedle nás objevil vetchý stařeček a třesoucí se rukou se natahoval po okýnku, aby se nadýchal čerstvého singelrowsenského smogu.
Přijížděli jsme právě na zastávku a já přes okno uviděl, jak na ostrůvku venku trhá Ninja nějakého nevinného chodce. Zavolal jsem na něj, ať toho nechá. Ninja si nastoupil. Dědeček si vystoupil.
I přes poměrně chladivé lednové ráno měl na sobě bermudy a jakýmsi obskurním vzorem a tílko bez rukávu. Byl jsem rád tomu, že si už vybral svůj dnešní příděl agresivity a nemusel jsem se tedy celý zbytek dne obávat, že se na mne v nestřeženém okamžiku vrhne.
Tak mi alespoň lehce slintal na rameno.
"Křivě se na mě podíval," vysvětloval téměř omluvně Ninja a čistil se od krve. "Toho bohdá nebude, aby se na Ninju křivě dívali. Glum."
"Co podnikáte?" ptal se nás Ninja.
"Nic. Jedeme na zkoušku," pravil opatrně Hoper. Hoper od chvíle, kdy ho jednou Ninja v návalu zlosti nad tím, že ho porazil v jakési slaboduché slovní hříčce, vyhodil z prvního patra, k němu pociťuje záhadný respekt.
Vtom jsem si koutkem oka všimnul, že zadními dveřmi do vozu nastoupili čtyři revizoři a začínají nás nenápadně obkličovat. Pomyslel jsem si, jaký by to mělo nepříznivý dopad na Hoperovu psychiku, kdyby ho chytli a on musel těsně před zkouškou vysolit dvacet dolarů za pokutu, nehledě k nejapnému a zbytečnému vybavování kolem toho. Hoper považuje ježdění na černo za svou kovbojskou čest a hlásí se tím ke hnutí Greedpeace, jehož cílem je bojkotování veškeré kolejové dopravy na světě.
"Revizoři!" zaječel jsem na celou tramvaj. "Zachraň se kdo můžeš!"
Hoper se vymrštil ze sedadla jako na ocelovém péru, ve tváři výraz nezřízeného děsu a paniky, a hrnul se ke dveřím, kde už operoval Ninja, jež svou zvířeckou silou dveře rozrazil a vyskočili jsme za jízdy. Revizoři byli také ale křepcí chlapíci. Ninja chvíli blokoval dveře a dokonce se mu podařilo jednoho revizora do nich šprajcnout, z čehož měl očividnou radost. Nepočítal ale s tím, že jeho kolega vytáhne z kapsy kolejnici a mázne ho s ní přes hlavu.
Teď, když byl Ninja tutově mrtvý, jsme se mohli zachránit jedině útěkem.
Začali jsme zdrhat. Na Hopera, hlasitě ječícího a makajícího v saku přes ucpanou křižovatku, musel být nezapomenutelný pohled. Revizoři byli trénovaní krosaři, navíc pohánění pachem čerstvé krve potenciálních obětí, ale na nás neměli.
Utekli jsme jim.
Hoper se podíval na hodinky. Bylo pět minut po deváté. "Tak zkoušku už nestihnu." Třesoucí se rukou si zapálil cigaretu, párkrát nervózně potáhnul a filozoficky pravil: "Seru na to."
A vydali jsme se dopoledním městem ulicí, míjeli nás lidi, co nic nechápali a prodavačka u květinového stánku byla krásná mladá holka a když jsme šli kolem a předváděli se, tak se na mě usmála. A v rádiu zrovna hráli Bittersweet symphony od The Verve a Hoper se vedle mě nahlas smál bezstarostným smíchem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 M. M. | 31. července 2014 v 19:30 | Reagovat

Greedpeace :-D Výborné ;-D  
Vím, že si nemáme všímat anomálií, ale Bittersweet Symphony je vážně už tak stará? O_O To mě lehce uvádí do deprese :-D

2 heavyho heavyho | 31. července 2014 v 19:42 | Reagovat

Skoro, no. :-) Plus mínus.

3 M. M. | 31. července 2014 v 20:06 | Reagovat

Taky jsem si to našla - rok 1997... To je  hrozné O_O Jednu dobu jsem to poslouchala ve smyčce :-D

4 heavy_head heavy_head | 31. července 2014 v 20:51 | Reagovat

Ve smyčce? O_O

5 M. M. | 31. července 2014 v 20:58 | Reagovat

Co se ti nezdá? :-D Tys nikdy nic neposlouchal ve smyčce? :-) Mně když se něco zalíbí, tak se toho nemůžu nabažit a poslouchám to stále dokola, dokud mě to nepřestane bavit :-D

6 heavy_head heavy_head | 31. července 2014 v 21:05 | Reagovat

Aha, já myslel, žes byla v nějaké krizi. :-D

7 M. M. | 31. července 2014 v 21:50 | Reagovat

Asi pravděpodobně jo, v nějaké pubertální :-D Samozřejmě už si dnes nepomatuju důvod, ale tehdy se to určitě tvářilo smrtelně závažně :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama