Bůh stvořil člověka, aby člověk stvořil internet.

Prostě Šak

5. prosince 2009 v 22:01 | heavy_head |  Šachy
Šel z něj strach. Soutěží procházel jako nůž máslem, nikdo z jeho prvních čtyřech soupeřů ho nedostal ani do tie-breaku. Jenže pak...



Šakrijar Mamedjarov: "Před Pohárem jsem měl jen jeden den volna."



Podle názoru většiny šachových odborníků hrál Šakrijar Mamedjarov z Azerbajdžánu o něco lépe, než ostatní účastníci Světového poháru. Bohužel se jeho účinkování zde skončilo ve čtvrtfinále, když prohrál se Sergejem Karjakinem. To pro tohoto ambiciózního šachistu znamenalo těžký šok.




To mě vážně bolí: na tenhle turnaj jsem hodně sázel, začal Šakrijar. Začal jsem se připravovat na Pohár hned po skončení Mistrovství Evropy družstev. Měl jsem jen jeden den volna, pak šachy začínaly nanovo. Měl bych říct, že to přineslo své plody. Po celý turnaj jsem hrál dobře a dokonce jsem si myslel, že se stanu jeho celkovým vítězem. Jenže bohužel... Jedna partie se Sergejem Karjakinem všechno rozhodla.


Co se přihodilo?


Připravoval jsem si, co budu na Sergeje Karjakina hrát, okolo osmi hodin během svého volného dne. Ale stejně jsem dostal tu nejhorší pozici, co jsem na turnaji měl. Věc spočívala v tom, že jsem hrál zřídkakdy užívanou variantu, kterou jsem hrál před nějakými pěti lety. Doufal jsem, že bych se tak mohl vyhnout Sergejově přípravě. Bohužel se tak nestalo. Na jednom místě Karjakin zahrál silný tah, se kterým jsem vůbec nepočítal. Nemyslím, že si ho můj soupeř připravil až před naší partií. Jsem si jistý, že jsem se dostal na zcestí: idea tohoto tahu byla připravena již před dlouhým časem pro někoho jiného. (Pozn. překl.: Karjakina nyní trénuje Jurij Dochojan, bývalý Kasparovův trenér - mnozí hráči jej podezřívají, že Karjakinovi poskytl staré a dosud nepoužité Garriho analýzy). Takže jsem nezareagoval správně a dostal jsem se do složitého postavení. Měl jsem šance na remízu. Ale Sergej Karjakin je šachista, proti kterému jsem odehrál asi 20 partií. A téměř v každé jsem stál na výhru, aspoň podle mě, ale nevyužil jsem své příležitosti.


Vypadalo to, že máte šanci odčinit svou porážku ve druhé partii?


Ano, pouze kvůli svému pochybení jsem tu šanci nevyužil. V jisté fázi jsem mohl jednotahově vyhrát a doteď nechápu, co mi zabránilo ten tah udělat. A pak jsem začal tápat: moje pozice byla stále o dost lepší. Musel jsem tahat dál, ale myšlenka na to, že jsem neukončil partii již dříve, mi nedala pokoj.


Působí to dojmem, že jste se vyčerpal fyzicky?






To by bylo divné. Po každé partii jsem chodil do tělocvičny. Běhal jsem, zvedal činky, plaval, každý den.


Možná jste "vyhořel", protože jste neunesl těžké břímě, které jste si sám naložil jako závazek?


Snad. Ale už od začátku turnaje jsem měl neochvějnou strategii. Nechtěl jsem hrát tie-breaky, protože je důležité mít vždy den volna před dalším kolem, abyste měli na rozhodující závěrečnou část turnaje dost energie. Navíc jsem chtěl vyhrát každou partii. Možná byla moje chyba, že jsem se od této strategie odchýlil a přijal jinou, totiž, že remíza, která mi stačí k postupu do dalšího kola, je pro mě taky dobrá. Ve druhé partii třetího kola proti Wang Haovi (první partii jsem vyhrál) jsem dosáhl vítězné pozice. Nemůžu objasnit, proč jsem se začal bránit a málem jsem ji prohrál. Souhlasil jsem rovněž s remízovou nabídkou v dalším kole proti Lázničkovi, i když jsem měl bílé. Dostal jsem se do vnitřního konfliktu: jak můžete souhlasit s remízou, když máte bílé? Ale remíza mi stačila k postupu do dalšího kola, takže nemělo smysl ji odmítnout.


Mohlo to být nádherné vyvrcholení Světového poháru: dva Azerbajdžánci ve finále.


Samozřejmě by mě velmi těšilo, kdybych se mohl ve finále střetnout s Vugarem Gašimovem. Pro šachový rozvoj v Azerbajdžánu je velmi důležité, že někteří naši hráči budou letos bojovat o titul. (Jak už víme, Šakrijarův sen se nesplnil).


Na jedné z Azerbajdžánských webových stránek se objevil komentář, že jeden z vašich krajanů nebyl nadšen jídlem na Světovém poháru...


Já osobně jsem spokojen se vším. Abych řekl pravdu, před turnajem jsem se stal vegetariánem, ale všechno, co jsem zde jedl, bylo velmi chutné. Líbil se mi hotel, ve kterém jsem byl: sauna, plavecký bazén, atakdále. Velmi mne těší, že turnaj takové vysoké úrovně pořádá právě Chanty-Mansijsk. S radostí se sem příští rok vrátím, abych se zúčastnil Olympiády.





Měl jste příležitost prohlédnout si místní památky?


Tohle je má třetí návštěva Chanty-Mansijsku, město znám docela dost. Jsem ohromený tím, jak rychle se Chanty rozrůstá. Je zde mnoho nádherných budov. Bylo by ctí pro jakékoli velkoměsto, kdyby mělo takové. Tentokrát jsem se soustředil hodně na šachy, ale i tak jsem si našel čas navštívit některé restaurace, zajít si do kina...


Na čem jste byl?


Na "2012". Líbilo se mi to tak, že jsem na tom byl dvakrát. (Po téhle větě se Šakrijar široce usmál).







Který z vašich soupeřů byl pro vás nejtěžší?


Mladý a talentovaný čínský šachista Wang Hao byl velmi nebezpečný soupeř. Myslím, že za určitých podmínek by se mohl stát vítězem Světového poháru. Ale nejtěžší byl zápas proti Karjakinovi.


Jaké jsou vaše nejbližší šachové plány?





Zítra odjíždím domů, abych se připravil na další turnaj. Musím se dostat do té správné nálady, abych se oprostil od negativní energie. Před námi je Mistrovství světa družstev v Turecku. Pro naše družstvo je velmi důležité, aby tam předvedlo dobré výkony.


Je ještě nějaká naděje, že byste mohl bojovat o šachovou korunu v tomhle kandidátském cyklu?


Naděje umírá poslední. Ale jestli letos neuspěju, pokusím se o to co nejlépe v příštím cyklu. To je moje celková chyba: dříve jsem nevěnoval šachu dost času. Teď, když jsem s tím vážně začal, jsem celý dychtivý po tom, abych mohl hrát na světovém šampionátu.


Pojďme k něčemu pozitivnímu - k vašemu předchozímu vystoupení na Mistrovství Evropy družstev. Kdo přišel s nápadem nasadit vás až na poslední šachovnici?


Napadlo to mě. Čtvrtá šachovnice byla slabým místem našeho týmu. Při hře proti silnějším celkům jsme se na ni nemohli spolehnout, protože to byl náš "chvost".




Přišel jsem s tímhle nápadem za kapitánem našeho týmu Zurabem Azmajparašvilim, že jsem připraven vyřešit náš problém. Zezačátku si všichni mysleli, že vtipkuju. Ale potom Zurab řekl: A proč ne? Ukázalo se, že tohle rozhodnutí bylo dobrým strategickým tahem.


Troufl byste si odhadnout, jakou roli sehrál Zurab při vítězsví vašeho týmu?



(Pozn. překl.: Ne, tohle není Zurab, ale nějaká místní fanynka).


Je to náš trenér a kapitán. Ale na prvním místě je to náš kamarád. Stará se o to, co si myslíme, jaké máme problémy. Nemusíme se bát říct mu cokoliv. Je vždy připraven hráči naslouchat, respektuje jeho názor. A navíc, je to výborný šachista. Byl bych šťasten, kdyby s námi pokračoval dál ve spolupráci. Myslím, že jsme si takový výsledek zasloužili už předtím. Byl tu ale jeden paradox: všichni členové našeho týmu jsou silní hráči, ale v soutěžích družstev jsme nebyli úspěšní. S pomocí našeho kapitána jsme začali hrát jako opravdový tým, ne jako pouhá směsice jednotlivých hráčů.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 heavy_head heavy_head | Web | 7. prosince 2009 v 11:43 | Reagovat

Je to sice správný řízek, ale na Facebooku mi (narozdíl od jiných známých šachistů) neodpověděl.  :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama