Bůh stvořil člověka, aby člověk stvořil internet.

Volání divočiny

28. října 2009 v 11:17 | heavy_head |  Singel Rowsen
Neustále mne bombardujete stovkami žádostí (i zcela prozaickými pohrůžkami), abych pokračoval ve zveřejňování svého archivu zběsilých příhod všedního dne ze Singel Rowsenu. Ano, chápu, že je to kultovní záležitost, vyrůstali jste na nich, a mnozí na ně dodnes nostalgicky vzpomínají, ale papíry, otrhané a umaštěné, na nichž to před mnoha a mnoha lety bylo ručně napsáno neohrabanou dětskou rukou, se již pomalu ale jistě rozpadají v prach a je stále obtížnější dešifrovat a zrekonstruovat jejich původní podobu a znění.
Následující povídka proto není vtipná, ale zato krátká. Hallelujah!



VOLÁNÍ DIVOČINY


Po delší odmlce (způsobené neobyčejně silným záchvatem tzv. zhniloty), se vám opět ze Singel Rowsenu hlásí Standard Six, ve formě jako vždy.
Kromě toho, že se v tomto období Six jako obvykle flákal a nic nedělal, se událo mnoho. Bredlove se po intenzivní jednodenní známosti oženil. Když se to dozvěděla Sherilyn McGroverová, dala Pieru Dewilovi nelítostné ultimátum: buď si mě taky vezmeš, nebo si ochmatávej někoho jiného. Dewil v náhlém pomatení smyslů souhlasil, po krátké konzultaci po telefonu se všemi svými příležitostnými milenkami. Byl uvržen do hromadné klatby všech zhrzených ctitelek - ty se na něj pokusily seslat voodoo kouzlo, ale Dewil na ně vyzrál tím, že se schoval v popelnici. Zhrzené škleby se nicméně nevzdávaly a dál se snažily nebohého Dewila zničit tím, že mu poštou poslaly nosorožce. Dewil si zachránil život tím, že vychcaně odmítl poštovní doručovatelce zaplatit dobírku. Také Sherilyn doplatila na to, že ukořistila žádoucí idol všech dívek, žen a stařen v Singel Rowsenu: jednoho rána se probudila ostříhaná dohola, pomalovaná černobílými pruhy jako zebra a v mraveništi. Dalo by se říci, že v Singel Rowsenu zavládl teror.
Hoper propadl panice, že zůstane na ocet, a vyznal lásku podmanivé houmlesačce s diplomem z Harvardu, aby následně prožili romantické líbánky mezi popelnicemi. Nakonec z toho ale sešlo - Hoper se totiž nedokázal vzdát svých nechutně snobských materialistických návyků jako jíst z talíře, nepravidelně se mýt, oblékat se, jezdit tramvají, zdravit známé atd., což mu jeho milá tvrdě vyčetla. Pro nepřekonatelné názorové rozpory se rozešli a Hoper se s úlevou vrátil ke své sbírce časopisů o zdravovědě.
Six ho utěšoval několika duchaplnými citáty jako Pro jedno kvítí slunce nesvítí, Krásné ženy přenechme mužům bez fantazie a Láska je koneckonců jen záležitostí kvality sliznic. Sám pak přehodnotil svůj dlouhodobě osudový a platonický vztah k Deboře Marchiniové, vzchopil se k nevídaně troufalému činu a napsal jí romantický milostný dopis, který ovšem Debora vzápětí označila za oplzlou pornografii a výslovně mu zakázala, aby se k ní bez jejího vědomí přibližoval na míň než dvacet metrů. Six se v duchu utěšil několika duchaplnými bonmoty (Pro jedno kvítí slunce nesvítí, Nejsem tak významný, abych se mohl rozmnožovat a Trhni si, krávo!), dospěl k závěru, že Singel Rowsen je už pro něj příliš malý a vyrazil do Hollywoodu (podobně jako kdysi Piere Dewil nebo třeba Bilbo Pytlík, bez kapesníku), namluvil si Alicii Stříbrokamennou, měli spolu kupu dětí, stal se z něj nejkomerčněji píšící spisovatel na této planetě, ona zachraňovala velryby, žili šťastně až do smrti, byli struční a vtipní a zemřeli jako boháči, co zkusili úplně všechno.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pluk pluk | 28. října 2009 v 12:17 | Reagovat

manciniová? to mi připomnělo, že bych rád viděl benátky. dík za povídku

2 heavy_head heavy_head | Web | 28. října 2009 v 12:44 | Reagovat

Já měl včera na oběd karbenátky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama