28. října 2009 v 11:17 | heavy_head
|
Singel Rowsen
Neustále mne bombardujete stovkami žádostí (i zcela prozaickými pohrůžkami), abych pokračoval ve zveřejňování svého archivu zběsilých příhod všedního dne ze Singel Rowsenu. Ano, chápu, že je to kultovní záležitost, vyrůstali jste na nich, a mnozí na ně dodnes nostalgicky vzpomínají, ale papíry, otrhané a umaštěné, na nichž to před mnoha a mnoha lety bylo ručně napsáno neohrabanou dětskou rukou, se již pomalu ale jistě rozpadají v prach a je stále obtížnější dešifrovat a zrekonstruovat jejich původní podobu a znění.
Následující povídka proto není vtipná, ale zato krátká. Hallelujah!